Historie a současnost českého křišťálu: Objevte sklo, které dobylo svět

Sklo do českých zemí přivezli nejspíš Keltové

První pokusy o výrobu skla se datují do doby 3500 let př. n. l. Archeologové se ale dodnes přou o to, kde sklo vzniklo. Podle dostupných informací to bylo nejspíš v Mezopotámii, někde na území dnešní Sýrie, a o něco později ve starověkém Egyptě. Některé zdroje však hovoří i o Číně, jiné zase za vynálezce skla považují Féničany.

Podle archeologických nálezů se sklo na českém území objevilo okolo 3. století př. n. l. Předpokládá se, že v rámci výměnného obchodu bylo dovezeno Kelty z Blízkého východu. První písemná zmínka o zpracování skla na českém území sahá do 12. století, ale větší rozvoj skláren nastal v českých zemích od druhé poloviny 13. století.

Kolébkou českého skla byly horské oblasti

Sklářství se na českém území rozvíjelo především v horských oblastech – v Krušných horách, na Šumavě, v Krkonoších, v Jizerských horách nebo na Vysočině. Tato území disponovala dostatkem základních surovin potřebných pro výrobu skla. Bukové dřevo, křemen, vápenec i voda.

První sklo vyráběné na českém území bylo silně ovlivněno italským renesančním uměním. Benátské sklo v té době patřilo k těm nejproslulejším. České sklo až do 17. století nevybočovalo svoji kvalitou a způsobem výroby z tehdejšího průměru. Rozmach sklářství a formování celého sklářského průmyslu přinesla vláda císaře Rudolfa II. Ten pozval do Prahy na přelomu 16. a 17. století řadu významných umělců a učenců. V této době docházelo k významnějším pokusům v oblasti rytí skla, což značně ovlivnilo pozdější českou barokní produkci.

Český křišťál oslnil celý svět

V 70. letech 17. století přišel zásadní zlom. V Müllerově sklárně na Šumavě bylo vynalezeno sklo, pro které se později vžilo označení český křišťál. Jednalo se o dokonale čiré draselnovápenaté sklo ideální pro rytí a broušení. Kromě ornamentálních nebo figurálních rytin se křišťál často zdobil i malbou. Podobný druh skla neměl v té době obdoby a jeho věhlas se i díky aktivním obchodníkům rychle rozšířil za hranice českých zemí.

Počátkem 18. století byl český křišťál tak populární, že začal z trhu vytlačovat do té doby nedotknutelné benátské výrobce. Benátčané dokonce začali přicházet s výrobky, které měly české sklo napodobovat. Vrchol popularity zažil český křišťál mezi 20. a 40. léty 18. století. V tomto období neměly české produkty konkurenci na trhu s luxusním nápojovým sklem, a kromě sklenic byly velmi oblíbené i lustry nebo zrcadla.

Český křišťál obstál

Od druhé poloviny 18. století začal význam českého křišťálu postupně upadat. Z části za to mohly četné války a vojenské blokády, dražší suroviny, ale také změna vkusu hlavních zákazníků. Rokokový styl ani empír nebyly pro český křišťál příznivým obdobím. Řada skláren svoji výrobu ukončila, jiné začaly napodobovat trendy, které zrovna udávaly směr. Výrobci českého křišťálu se začali soustředit na luxusnější a dražší produkty, jimž dominovaly především lustry.

Věhlas se do českých skláren částečně navrátil s biedermeierem a secesí. Po období oživení ovšem zasáhla výrazně první a zejména druhá světová. Po válce komunistický režim sklárny zestátnil a sklárny slučoval do větších celků. Po počátečním oslabení se české sklo znovu dočkalo světového uznání. Přispěl tomu zejména mimořádný úspěch na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Pro stát se stal export skla důležitým zdrojem příjmů. Po roce 1989 došlo k restitucím, privatizaci a přeformátování vlastnické struktury sklářského průmyslu.

Přes všechny historické události a turbulentní změny dokázalo sklářství v České republice přežít a řadě výrobců se opět podařilo získat evropské i celosvětové uznání.

Co stálo za úspěchem českého křišťálu?

Český křišťál dlouhodobě určoval vývoj celého sklářského průmyslu. Čím byl natolik specifický a co stálo za jeho úspěchem? V první řadě se perfektně trefil do vkusu barokní společnosti. Dále to byla vysoká kvalita zpracování a materiálu. Ozdobné broušení a rytiny spolu s vysokou kvalitou produktů oslovily tehdejší šlechtu i majetnější měšťanské vrstvy.

Křišťál se vedle nesporných technologických vlastností hodí dokonale i k dekorativním účelům. Umělecká dlouhotrvající hodnota je umocněna typickou hrou světel. Příznačné vlastnosti křišťálu zajišťuje z velké části přítomnost olova, které sklu přidává na hmotnosti. Jako olovnatý křišťál se označují výrobky s více než 24 % oxidu olova. Olovo zajišťuje charakteristický lom světla, vysoký lesk a změkčuje materiál. Tato kombinace umožňuje snazší broušení a rytí.

Pro vysoký lesk a perfektní lom světla je český křišťál ceněn dodnes. Úchvatné křišťálové lustry zdobí domácnosti i významné interiéry po celém světě. Křišťálové lustry jsou dobrou investicí jak z hlediska času, tak z hlediska umělecké estetické hodnoty. Křišťálové lustry a staré desítky i stovky let rozehrávají hru duhových barev až do dnešních dnů.