Křišťálová tradice: Výroba lustrů v Čechách slaví 300 let

Jedním z nejvýznamnějších prvků této tradice je výroba křišťálových lustrů, která letos slaví úctyhodných 300 let své existence. Připravili jsme pro vás sérii tematických článků o křišťálových svítidlech, které vám budeme představovat postupně během celého roku. Vydejte se s námi na cestu do fascinujícího světa křišťálového osvětlení.

Replika historického svítidla Marie Terezie, které pro Sál Rady v Brně vyrobila a nainstalovala firma ArtCrystal Tomeš.

Od loučí k umění světla

Podívejme se nejprve do minulosti, kdy nejběžnějším způsobem osvětlení byly louče a pochodně. Vyráběly se z borového dřeva, konce se namáčely do smoly nebo se omotávaly různými látkami, které byly nasycené olejem nebo tukem, což zajišťovalo delší dobu hoření.

Postupem času však rostl důraz na bezpečnost a regulaci hoření, takže se světlo začalo uzavírat do lojových misek a později olejových lamp. S nástupem středověku a křesťanské symboliky Betlémského světla vznikla potřeba osvětlení shora. Vznikly tak první závěsná svítidla v podobě kol s architektonickými prvky. Tyto lustry jsou známé ze sakrálních budov.

Světelný průlom: Vosk, olej, elektřina

Osvětlení prošlo v průběhu dějin významným vývojem. Původně byly hlavním zdrojem světla svíčky, které byly vyrobeny z vosku či tuku a poskytovaly slabé a plápolající světlo. V 19. století přišel významný pokrok v podobě olejových lamp, jež využívaly petrolej nebo velrybí olej a byly efektivnější a stabilnější než svíčky.

Nejvýznamnějším přelomem byl však objev elektrického osvětlení v závěru 19. století. Thomas Edison a další vynálezci představili elektrickou žárovku, což revolučně změnilo možnosti osvětlení. Elektrické světlo přineslo nejen vyšší účinnost a bezpečnost, ale také umožnilo široké využití osvětlení ve veřejných i soukromých prostorech, což mělo obrovský dopad na průmysl, domácnosti a celkový životní styl.

Ukázka původních zdrojů osvětlení: Loučí a prvních závěsných svítidel

Revoluce v osvětlení

První zmínky o lustru zdobeném křišťálem pochází z Benátek kolem poloviny 16. století. V těchto dobách lidé začínají přicházet na to, že i skromné světlo svící a olejových lampiček nabývá lepší kvality v přítomnosti leštěných přírodních kamenů (horského křišťálu), popř. skla.
Historii českého křišťálu se blíže věnujeme v tomto článku.

Umění zpracování českého křišťálu se postupně rozšířilo po celé Evropě a nakonec dorazilo díky Francouzům i do Čech. První český křišťálový lustr, inspirovaný italskou tradicí, vznikl na počátku 17. století, a mnozí odborníci připisují jeho vznik Reinholdovi Palmemu. V této době byly lustry tvořeny kovovou konstrukcí, na kterou se navěšovaly buď neopracované skleněné díly, nebo se doplňovaly o ověsy ve tvaru kapek a koulí.

Skici prvních svítidel z počátku 18. století. Zdroj: Ch. Palme, Kristallkronleuchter Seit 1724

Počátek 18. století pak přinesl revoluci: zjistilo se totiž, že precizně zbroušené plochy skla zvyšovaly rozptyl světla mnohem více, než ty přírodní a navíc vytvářely okouzlující podívanou. Dokázaly světelné paprsky rozkládat do všech barev spektra. To vedlo k rozvoji technologie broušení ověsů a skleněných komponentů.

Rozdíl mezi optickými vlastnostmi neopracovaného a broušeného křišťálu

Začátek éry českých lustrů: Rok 1724

Zlomovým okamžikem v historii výroby lustrů v Čechách byl rok 1724, kdy brusič skla Josef Palme z Práchně získal královské povolení pro výrobu lustrů.

Tyto lustry se rychle staly synonymem pro luxus a kvalitu. Získaly uznání v Čechách, ale i za hranicemi, kde předčily veškerou konkurenci.

A na co se můžete těšit příště?

Pokud vás zajímá, jak se formovala umělecká výroba lustrů v období největšího rozkvětu po roce 1724 a které české firmy šířily věhlas českého křišťálu po celém světě, počkejte si na únorový článek.

 Věděli jste, že...

• V 18. století se v Anglii objevily lustry s pohyblivými rameny, které umožňovaly měnit směr světla.

• Kapající vosk ze svíček ve svítidlech byl v minulosti tak běžný, že se vyvinula speciální řešení, jako jsou voskové držáky a svíčky s nízkým bodem tavení.

• České lustry získaly takovou slávu, že i císař Napoleon Bonaparte si je objednal pro svůj palác na Elbě.