Světlo v sakrální architektuře

Navrhování osvětlení těchto prostor vyžaduje citlivý přístup, který respektuje jak architektonické, tak duchovní aspekty. Jaké výzvy přináší tento proces a jakou roli v něm hraje křišťál?

Projekt osvětlení kostela sv. Stefana v Chorvatsku, realizovaný společností ArtCrystal Tomeš, ukazuje, jak mohou křišťálová svítidla podtrhnout posvátnou atmosféru a dodat prostoru důstojnost.

Křišťálová svítidla ArtCrystal Tomeš pro kostel sv. Stefana v Chorvatsku

Lustry ArtCrystal Tomeš zdobí sakrální stavby po celé České republice, od západu až po východ. Jedním z nich je i kostel sv. Jiří v Bělotíně v Olomouckém kraji. Tento barokní chrám z 15. století osvětluje impozantní křišťálový lustr, který dosahuje bezmála dvoumetrové výšky a je osazen 35 žárovkami rozmístěnými ve třech patrech.

Křišťálová svítidla ArtCrystal Tomeš pro kostel sv. Jiří v Bělotíně, Česká Republika

Tělo lustru je tvořeno ručně foukanými a broušenými skleněnými díly, přičemž na ramenech se vyjímají pečlivě broušené misky. Krásu a lesk lustru umocňují desítky olovnatých křišťálových ověsů, které díky dokonalému lomu světla rozzáří interiér všemi barvami spektra.

Jen tři kilometry odtud zdobí další z našich křišťálových svítidel interiéry barokního kostela sv. Urbana v Nejdku, kde podtrhuje historickou krásu tohoto sakrálního prostoru.

Křišťálová svítidla ArtCrystal Tomeš pro kostel sv. Urbana v Nejdku, Česká Republika

Světlo, které promlouvá

Světlo v sakrální architektuře vždy neslo hlubší význam – nejen estetický, ale především duchovní. Tento symbolický rozměr provází posvátné stavby od středověku až do současnosti. Ježíšova slova „Já jsem světlo světa" (Jan 8:12) se stala klíčovým motivem, který se odráží i v architektonických řešeních.

Ve středověku osvětlovaly chrámy jednoduché dřevěné kruhy se svícemi, zatímco baroko povýšilo lustry na mistrovská díla. Kov a křišťál tříštily světlo do zářivých odlesků, které evokovaly nebeskou slávu a dodávaly interiérům božskou vznešenost. Třpyt křišťálu tak nebyl jen estetickým prvkem, ale symbolem milosti a naděje.

Historické svítilo ArtCrystal Tomeš pro kostel v Karlových Varech, Česká republika.

Velikonoční vigilie – obřad světla

Jedním z nejvýznamnějších liturgických momentů, kdy světlo nabývá hlubokého duchovního významu, je velikonoční vigilie – obřad symbolizující přechod ze tmy ke světlu. Bohoslužba začíná v setmělém kostele, kde se před vchodem žehná nový oheň. Od něj se zapaluje velikonoční svíce, paškál, kterou kněz přináší do chrámu. Plamen se postupně šíří mezi věřícími, kteří si od paškálu zapalují své svíčky, a temnota ustupuje záři plamenů. Tento rituál připomíná Kristovo vzkříšení a vítězství světla nad temnotou.

Světlo v kostelech obvykle symbolizuje život a naději, ale existují i výjimky. V kostnici v Sedlci visí unikátní „lustr" vytvořený z lidských kostí. Namísto estetického prvku plní funkci memento mori – připomínky pomíjivosti. Tato jedinečná sakrální výzdoba odkazuje na nevyhnutelnost smrti a připomíná věřícím, že nic na tomto světě není trvalé.

Kostnice v Sedlci, Kutná Hora: Lustr z lidských kostí od Františka Rinta z České Skalice, 1870

Moderní i tradiční přístup

Každý chrám má svůj jedinečný charakter, a tak se v některých uplatní klasická elegance křišťálových lustrů, zatímco jinde vynikne moderní interpretace osvětlení. Kostel sv. Anny v Jablonci nad Nisou ukazuje, že i odvážné řešení má v sakrální architektuře své místo – visí zde svítidlo ve tvaru futuristické trnové koruny od designéra Jaroslava Bejvla ml., které propojuje symboliku utrpení s minimalistickou krásou.

Podobně inovativní přístup zvolila umělkyně Titia Ex v nizozemském kostele Saint Willibrord, kde vytvořila světelný prstenec „Halo". Tento kruhový světelný objekt odkazuje na tradiční symboliku svatozáře, která představuje svatost a duchovní osvícení.

Vlevo: Kostel sv. Anny – Jablonec nad Nisou, Česká republika. Vpravo: Kostel Saing Willibrord – Nizozemsko.

Křišťálové lustry však zůstávají ikonickým prvkem sakrálních interiérů, dodávají jim slavnostní nádech a umocňují atmosféru duchovního prostoru. Mezi ikonické příklady patří lustr v katedrále sv. Petra a Pavla v Petrohradě – se svými 3 tunami a průměrem přes 7 metrů patří k největším na světě a září stejně majestátně jako samotná chrámová kupole.

Lustr v katedrále sv. Petra a Pavla v Petrohradě

Ne všechny sakrální stavby jsou však osvětlovány umělým světlem. Bazilika sv. Petra ve Vatikánu je mistrovským příkladem architektonické práce s denním světlem. Díky důmyslně umístěným oknům dopadají sluneční paprsky přímo na hlavní oltář, čímž umocňují duchovní atmosféru bez potřeby výrazného umělého osvětlení.

Kouzlo slunečních paprsků v Bazilice sv. Petra ve Vatikánu

Světlo, které podtrhuje sakrální krásu

Každý chrám má svou vlastní atmosféru a ducha, kterého je třeba respektovat. Správně zvolené osvětlení dokáže posílit jeho výjimečnost a dodat prostoru jedinečný charakter. Pokud hledáte osvětlení pro sakrální stavbu, kontaktujte nás – společně vytvoříme řešení, které spojí historickou krásu s moderní technologií a úctou k tradici.

Velikonoce jsou ideální příležitostí zažít kouzlo světla v sakrální architektuře na vlastní oči. V kostelích po celém Česku se konají slavnostní bohoslužby, od půlnoční vigilie až po ranní mše plné zvuku varhan a mihotavého světla svící. Zkuste si tentokrát všimnout, jak světlo formuje prostor, umocňuje atmosféru a dodává místu jedinečný ráz.

Vyrazíte na velikonoční mši ve svém okolí?